templáři

Podivná znamení

Podivná znamení

Svět je očarován templářskými příběhy a jejich symbolikou s ukrytými cestami k neuvěřitelným pokladům, či k poznání, které by mohlo změnit základy světa.

Po násilném zrušení templářských řádů se začínají objevovat řády zednářské, které tvrdí, že navazují na vědomosti templářů – a okamžitě vše kolem sebe zdobí tajemnou symbolikou. Jenže – kdo viděl nějaký zednářský rituál, jejich chrámy a oltáře, je okamžitě v obraze, že to je vše diametrálně odlišné od templářské symboliky a významové mentality jejího užití. Dokonce bych se nebál nazvat zednářské lože přeplácanou směsicí všeho, co bylo při ruce. Samozřejmě zde vyvstává i zásadní varování, že zednářství se rozvíjí až pět století po zrušení templářských řádů, v době, kdy svět hladově hltá vše mystické a tajemné. Proto si dovolím tuto myšlenku zednářských následovníků templu zcela opustit a s ní opustím i stará templářská tajemství.

Pozdější rozvoj křesťanských církevních budov nám však přinesl tajemství zcela jiná a o nic menší. Je to symbolika zanechaná na očích nás všech, úplně odlišná od templářské i zednářské. Jsou to vzkazy pro bystré lidi s dostatečným přehledem a vlastním úsudkem, který je velmi blízko poznávání skryté pravdy. Nejzáhadnější na tom všem je, že křesťanská církev v klidu tato znamení přehlíží. Dokonce, jako by se jimi záměrně chlubila, i když jsou v naprosto protichůdném duchu jejího vlastního svatého učení – a kdybyste snad s takovým znamením, které zdobí její katedrálu, vešli dovnitř, okamžitě byste byli vykázáni.

Je to tajemství mnohem větší, než jestli Ježíš měl rodinu či nikoliv. Protože Ježíš nebyl ničím jiným, než pradávným marketingovým trikem, ale tato tajemná znamení na nás dodnes čekají a něco nám skutečně vypráví. Něco, co doposud opravdu existuje a čeká na odhalení…

Tajemné symboly na hradech

Tajemné symboly na hradech

Na mnoha hradech tehdejší středověké Evropy jsou umístěny podivné kameny s tajemnými symboly. Akademická věda pro zaslepené a hloupé lidské stádo vytvořila vysvětlení, že jsou to kameny očíslované, aby stavitelé věděli, kam budou patřit. Prý se to tak dělá i dnes při rekonstrukcích. Ano – věda je vědou proto, aby bylo kam uklízet hloupé neinteligentní lidi, kteří si odseděli půl života ve škole. Věda v tomto případě už neodpovídá na to, proč by stavitel čísloval deset kamenů z celého hradu, nesouvisející s jednou oblastí a stylem ještě tak podivným, že je hoden tajné mystické abecedy. Navíc se tento tajemný fakt nalézá jen někde a jinde nikoliv. Mnohem zajímavější je však zjištění, že tyto hrady v historii navštěvovali mystičtí učenci, jako třeba Edward Kelley nebo John Dee. A to už je mnohem působivější vodítko k rozluštění záhady. Co však tito učenci mohli na hradě označovat? Místa nějakých úkazů? Zemských čaker? Nebo to byly magické talismany určené pro ochranu? Nebo snad můžeme jít dále a tvrdit, že zde symboly a jakási vodítka zanechali potomci rozprášených templářů? Toto se zřejmě nedozvíme. Ne, dokud nás tatáž úžasná a neomylná věda bude odmítat vpouštět do středověkých archivů a k materiálům, ze kterých sama vytváří ony úsměvné nesmysly. Jenže… co by pak zbylo na ni?