illuminati

Ilumináti versus zednáři

Illuminati versus Zednáři

Je naší největší povinností denně bojovat proti spojování Iluminátů a zednářů. Díky zásadním omylům několika neznalých lidí, kteří se navíc pohybují v mediální scéně, vznikl jeden z nejhorších informačních pochybení v oblasti esoteriky, teologie a religionistiky vůbec. Nejsmutnější na tom všem je, že tyto omyly se neobjevují v odborné literatuře, jak bývá obvyklé, ale ve smyšlených románech, kterým by nikdo neměl věřit a přikládat jim důvěru – opak je ale pravdou. Proč to lidé dělají, a to dokonce v masovém měřítku, je mysterium největšího prozření pravdy o člověku a naší civilizaci.

Je pro nás důležité napravit tyto omyly, protože jsme lože iluminátů a být spojováni se zednářskou tradicí je stejné, jako bychom byli označováni za šiřitele novodobého nacizmu a otrokářského režimu – a to i přes to, že naše činnost je evidentně zcela obrácená.

Zobrazit celý článek

Illuminati Journal no.9, 07/2014

Vážení přátelé naší esoterní lože,

nově byl publikován časopis Illuminati Journal no. 9, 07/2014 (anglická verze). Časopis vzniká činností umělecké skupiny Dogma prachu, která působí pod naší esoterní společností. Pro zajímavost Vám vkládáme několik náhledů.

http://illuminati-journal.com/the-illuminati-journal-072014-midsummer/

Potěšíme všechny, kteří se těší na českou verzi, že ji momentálně aktivně připravujeme. Testujeme možnosti tisku, ekonomičnost, rozumné zaujetí čtenářů obsahem. Jak jsme již napsali dříve, rádi bychom, aby všichni členové OLDM měli naše výstupy zdarma, minimálně v elektronické podobě. Co a jak bude reálné, je ale vždy velký otazník. Zatím necháváme otevřené i to, kdy bude první číslo dostupné.

Illuminati Journal 072014 strana 01 Illuminati Journal 072014 strana 03 Illuminati Journal 072014 strana 06
Illuminati Journal 072014 strana 10 Illuminati Journal 072014 strana 16 Illuminati Journal 072014 strana 21

Tichý smích ďáblův

Tichý smích ďáblův

Je mnoho důvodů, proč by se nám ďábel měl smát. Třeba za snahu budovat mír zbraněmi, válkami a násilím. Jistě mu připadá velmi směšné i naše pojetí dobra a svatosti, dogmat, která od pradávna smáčí ruce v lidské krvi.

Ježíš prý vyhnal ďábla z tohoto světa – nebo to bylo naopak? Nevyhnal spíše ďábel Ježíše? Co ale na tom, jak to bylo zaznamenáno?! Lidé překrucují pravdu od pradávna věků! Stačí se rozhlédnout kolem sebe a zdravým rozumem dedukovat, že to byl Ježíš, kdo se musel zdekovat.

A co z toho, že se směje ďábel člověku? Ďábel hledá chyby slabých a hloupých, aby se poškleboval celé rase Adama. Ďábel bude vždy pátrat po cestě, která ho povede k cíli – a jeho cesta je složitá a klikatá; cesta skrze ovládání prosťáčků a hlupáků. Ďábel kličkuje jak zajíc mezi kameny, které nedokáže zdolat. Jen si to živě představte – no není směšné?

Podivná znamení

Podivná znamení

Svět je očarován templářskými příběhy a jejich symbolikou s ukrytými cestami k neuvěřitelným pokladům, či k poznání, které by mohlo změnit základy světa.

Po násilném zrušení templářských řádů se začínají objevovat řády zednářské, které tvrdí, že navazují na vědomosti templářů – a okamžitě vše kolem sebe zdobí tajemnou symbolikou. Jenže – kdo viděl nějaký zednářský rituál, jejich chrámy a oltáře, je okamžitě v obraze, že to je vše diametrálně odlišné od templářské symboliky a významové mentality jejího užití. Dokonce bych se nebál nazvat zednářské lože přeplácanou směsicí všeho, co bylo při ruce. Samozřejmě zde vyvstává i zásadní varování, že zednářství se rozvíjí až pět století po zrušení templářských řádů, v době, kdy svět hladově hltá vše mystické a tajemné. Proto si dovolím tuto myšlenku zednářských následovníků templu zcela opustit a s ní opustím i stará templářská tajemství.

Pozdější rozvoj křesťanských církevních budov nám však přinesl tajemství zcela jiná a o nic menší. Je to symbolika zanechaná na očích nás všech, úplně odlišná od templářské i zednářské. Jsou to vzkazy pro bystré lidi s dostatečným přehledem a vlastním úsudkem, který je velmi blízko poznávání skryté pravdy. Nejzáhadnější na tom všem je, že křesťanská církev v klidu tato znamení přehlíží. Dokonce, jako by se jimi záměrně chlubila, i když jsou v naprosto protichůdném duchu jejího vlastního svatého učení – a kdybyste snad s takovým znamením, které zdobí její katedrálu, vešli dovnitř, okamžitě byste byli vykázáni.

Je to tajemství mnohem větší, než jestli Ježíš měl rodinu či nikoliv. Protože Ježíš nebyl ničím jiným, než pradávným marketingovým trikem, ale tato tajemná znamení na nás dodnes čekají a něco nám skutečně vypráví. Něco, co doposud opravdu existuje a čeká na odhalení…

Illuminati Journal no.8, 06/2014

Vážení přátelé naší esoterní lože,

nově byl publikován časopis Illuminati Journal no. 8, 06/2014 (anglická verze). Časopis vzniká činností umělecké skupiny Dogma prachu, která působí pod naší esoterní společností. Pro zajímavost Vám vkládáme několik náhledů.

http://illuminati-journal.com/the-illuminati-journal-062014-beltaine/

Česká verze bude připravována jednou čtvrtletně a v elektronické podobě zdarma distribuována všem členům. Obsah bude uzpůsoben české komunitě, potkáte se v něm s fotografiemi z naší činnosti za předešlá období. Rádi bychom připravili i několik zajímavostí, které si zatím necháme jako překvapení. Časopis by měl vyjít i tištěný, plnobarevný a v nějakém velmi zajímavém provedení. Bude se jednat o sběratelskou edici. Jiné ambice zatím nemáme. Samozřejmě tisk několika desítek kusů bude velmi nákladný, ale nikdo se nemusí obávat, protože elektronická podoba časopisu  pro členy bude připravena v tiskové kvalitě. 150ppi obsah, 300ppi středový plakát bez komprese a 300ppi obálka. Sazba bude brožurová, dělitelná čtyřmi. Velikost strany je A4. Časopis si tedy budete moci vytisknout i sami (případně v copy centru) ve výborné kvalitě.

Kdy bude první číslo připravené, zatím necháváme otevřeno. Chtěli bychom v tomto časopise zachytit i „život OLDM“. Vložit fotografie z přednášek a dalších akcí.

Děkujeme a těšme se na první číslo, které je i pro nás velkým experimentem.

Illuminati Journal 062014 strana 01 Illuminati Journal 062014 strana 06 Illuminati Journal 062014 strana 11
Illuminati Journal 062014 strana 21 Illuminati Journal 062014 strana 17 Illuminati Journal 062014 strana 15

Ďáblova rokle

Ďáblova rokle

Když křesťanství zabíjelo staré tradice, nedokázalo si poradit s různými velmi mystickými místy, která se po celém světě nacházela. Ve středu Evropy je koncentrace těchto míst opravdu ohromná. Křesťané staré tradice zabíjeli tak, že bourali obětiště, menhiry, káceli poutní stromy a druidské háje. Protože se ale na těchto místech lidé přirozeně scházeli dále, vybudovali tam své nemocné modly krvavého kříže. Kostely a kaple postavili beze studu na kostech a zkrvavené zemi. Existují i další tajemná místa, kde musely být vybudovány obrovské hrady, které uzavíraly „průchody do druhého světa“. Jenže takových míst bylo v některých krajích tolik, že nešlo všechna uschovat pod tunami kamene. Proto musela křesťanská církev vybudovat celý systém odstrašujících legend, překrucujících staré tradice. V lesích najednou bylo na stovky ďáblových roklí, čertovo skal a pekelných soutěsek. A každý, kdo byl v těchto místech přistižen, byl podroben žaláři, mučení a inkvizičním procesům. Dnes je v srdci Evropy, v naší vlasti, církev Krista téměř mrtvá. Lidé již nechtějí více falešného proroka, který přinesl světu jen bolest a války. A nyní můžeme znovu navštívit místa, která byla spojena se starodávnou tradicí. Musíme pochopit, kdy je navštěvovat a naučit se poslouchat tichému proudu myšlenek, které tam nalezneme. Je to pro nás všechny nový začátek, odhalení pradávných tajemství a budování světa příštího pro naše děti.

Význam života, vyšší sféry

Význam života, vyšší sféry

Nikdo neví, jak se z nás staly myslící bytosti a proč jsme na tomto světě. Ano, na toto téma je sice mnoho teorií a názorů, ale co když je to ve skutečnosti mnohem jednodušší než si myslíme? Duchovně pracující lidé se snaží pochopit své vyšší „já“, dostat se na vyšší duchovní úroveň. Ale zkusme se na to podívat z jiné stránky. Co když se většina duší už dostala „tam“, na vyšší úroveň bytí? A vědomě opět sestoupila zpět? Co když bytí ve vyšších sférách bylo tak únavné, protože duše věděla téměř vše a jelikož byla součástí celku (Adama Kadmona) s propojeným jednotným vědomím, že veškeré individuální vlastnosti, pocity či humor přestaly existovat? A některá část duší se rozhodla oddělit a opět sestoupit na zem v podobě člověka a předat část znalostí, poučit, vést ostatní… či jen opět objevovat, poznávat, milovat, bavit se nebo dokonce cítit bolest? Nikdo neví, jak je to ve skutečnosti, a proto nenazývejme tento život např. utrpením, protože jedna z možností je ta, že poté, co vše pochopíme a dostaneme se do vyšších sfér, se možná budeme chtít vrátit zpět.

Láska až za hrob, část II.

Láska až za hrob část 2

Možná ten pocit odevzdání se jednomu partnerovi pramení jen z jakési bajky, velmi smutné pohádky, která v nás zanechala hluboký a trvalý pocit; a tím se pak rozhodujeme. Ani poetické vztahy labutí, strak, raků a dalších zvířat nejsou tak pravdivé, jak se nám básně snaží namluvit. I tyto velmi věrné druhy po ztrátě partnera okamžitě vyhledají jiného, aby dál naplňovaly své boží poslání.

Toto naše myšlení, zahalené nostalgií, snad i krásou a morálností, je staré jen pár staletí. Prastaré národy, kultury předkřesťanské, měly k této otázce dosti specifický vztah. V židovské kultuře se žena musela provdat a naplňovat dále svou povinnost. Je také známo, že muž měl více žen a v případě smrti přešla povinnost postarat se o dům na nejstaršího syna. Pohané či Keltové neměli manželské svazky, jak je známe dnes. I když určitá obdoba existovala, ženy a muži byli velmi svobodomyslní, velmi rovnoprávní, a ulehali v podstatě s kým se jim zlíbilo. Vnímali přírodní běh jako součást svého já, a tak jej naplňovali. Germánské národy a nordické pojaly ženy jako majetek a v případě smrti pána, byly pohřbeny s ním. A nemusíme nad tím křivit obličej, protože ženy to přijaly jako čest prokázanou svému muži. Byly na to hrdé!

Jak bychom tedy měli pohlížet dnes na postavení ženy? Chceme tu nostalgickou báji o lásce až za hrob, nebo pragmatický pocit, že žena má naplňovat své poslání a žít plnohodnotný život, který nebude utopený ve smutku a vzpomínkách?

Láska až za hrob, část I.

Láska až za hrob část 1

Milujeme příběhy, kdy staří lidé se drží v náručí až do smrti. Kdy umírají téměř souběžně, po desetiletích společného života. Milujeme nostalgii, kdy matka s dětmi nosí květiny na hrob jejich otce, který tragicky a předčasně zesnul. Matka se nikdy neprovdá, děti vychová v lásce k otci, kterého nikdy nepoznají. Až matka zemře stářím, děti ji uloží vedle manžela. Říkáme tomu láska až za hrob a hřeje nás u srdce, cítíme, že je to asi správné.

Nebo se snad mýlíme a žijeme nějakým falešným pocitem? Pocitem, který jsme přijali z televize, z knih. Nebo snad dokonce z křesťanské teze? Pocit, který útočí na naši citovou stránku a falešně nás manipuluje k něčemu, co není přirozené?

Měla by se vdova s dětmi znovu provdat a naplnit v nich pocit plné rodiny? Rodiny s autoritou otce, a matkou coby náručí útěchy a starosti? Je dokázáno, že děti z neúplného manželství mají v dospělosti zásadní sociální fobie a povětšinou se nedokáží začlenit do trvalého partnerského vztahu. Je to velký paradox, ale v převážné většině případů je to tak. Jsou stovky a stovky dívek, které i v mládí odmítají, po tragické nehodě přítele, přijmout další vztah a naplnit tak svou biologickou roli ženy. Odráží se to velmi špatně na jejich psychice a chřadnou samotou.
Jak bychom měli přemýšlet a jak se k tomu postavit? Co je více morální?

 

Dokonalá ZOO

Dokonalá Zoo

Každý den jsme blíže tomu zrekonstruovat DNA prehistorických zvířat. Fantastické filmy se stávají naší inspirací a skutečností. A možná je to zcela jinak. Prostě jen doháníme svou budoucnost, protože žijeme v pouhé minulosti. Celý vesmír uhání příliš rychle, abychom mohli žít v přítomnosti!

Takže jsme to dokázali? Jednoho dne naklonujeme tvory z dob druhohor, z dob miliony let vzdálených. Uděláme si dokonalé ZOO, kde budou tvorové jeden vedle druhého, nehledě na dobu, kdy žili. Třeba tam dáme i naše vynálezy, jako robotické koně a psy. Dokonalé ZOO. Dokážete si ho představit? Proč ale ne – už jsme to dokázali!