comhain

Letní slunovrat (Alban Hevin)

Letní slunovrat (Alban Hevin)

21. červen je významným dnem v mnoha kulturách. V tento nejdelší den začíná astronomické léto a na severní polokouli nastává letní slunovrat (latinsky sostitium). Slunce dosahuje vrcholu a má největší sílu. Po tomto dni začínají být další dny kratší a slunce pomalu slábne. Z tohoto poznatku vychází původní pohanská oslava, která má původ v keltsko-germánské tradici.

Svátek letního slunovratu bývá nazýván Meán Samhraidh, Alban Heruin (Hevin), Litha, Comhain. Na letní slunovrat navazují oslavy Svatojánské noci.

Podle keltského kalendáře spadá letní slunovrat do období dubu (Dair), oslavuje se spojení léčivé síly slunce a uzdravující moci vody, světlo vítězí nad temnotou.

Způsob oslav letního slunovratu byl značně podobný oslavám Beltainu. Lidé zapalovali na vysokých kopcích ohně, jimiž se snažili slunci doplnit sílu a moc. Okolo ohňů tančili, zpívali a proskakovali je. Bylinami zapálenými z posvátného ohně se žehnalo dobytku. Uhlíky a popel z ohně slunovratu se rozhazovaly po polích, aby zajistily dobrou úrodu a přivolaly déšť. Lidé uctívali a pentlemi zdobili stromy, zejména dub, studně a studánky.

Oslavy letního slunovratu, stejně tak jako Beltainu, se nelíbily církvi, která se snažila lid přesvědčit o zrušení této slavnosti. Nebyla ale úspěšná, a tak tento svátek akceptovala, ale pojmenovala ho Svatojánskou nocí podle Jana Křtitele, jehož narození se také slaví v tomto období (předvečer 24.6.).

Během nejkratší noci v roce ožívají tajemné síly a kouzla mají silný účinek. Sbírají se léčivé byliny, které mají v tuto tajuplnou noc obzvlášť velkou sílu.