spiritismus

Střežte svá tajemství!

Střežte svá tajemství!

Věda vypisuje astronomické částky pro toho, kdo ji přesvědčí o existenci nadpřirozena. Jaký je ale vlastně pravý význam těchto záměrně provokativních nabídek?

Již v prvních letech 20. století se začínají konstruovat přístroje, které mají pomoci odhalit svět za hranicí hmotné existence. Vyrábí se promyšlená zvuková záznamová technika, používají se jedinečné fotografické postupy. Zřejmě nejvíce s těmito vynálezy experimentoval mystický Horev klub, který kombinoval několik faktorů dohromady. Byla to například specifická emulze na potření fotografické desky, zvláštní filtry objektivů, samozřejmostí bylo i načasování na přesný astrologický čas a běžná byla i velmi vysilující příprava lidí, kteří se evokací a pomocných prací zúčastnili. Výsledky byly opravdu unikátní – fotografie lidské aury, sférických bytostí, spirituálních existencí či dokonce jakási „okna“ skrze propast času a hmoty. Takovéto pokusy se prováděly a dodnes provádějí v mnohých okultních ložích zcela mimo zrak veřejnosti, dokonce i mimo přístup běžných členů. Z této experimentální činnosti nikdy neuvidíte knihy, poučky, publikace. Mohli bychom si říci, že svět je již připraven přijmout takové věci – ale opak je pravdou. Střežit v dnešní době tajemství je mnohem důležitější, než bylo dříve. A důvody? Stačí se jen podívat, co se děje s veškerou alternativní léčbou a léky. Pokud je nemohou urvat pro sebe nadnárodní farmaceutické koncerny, budou přes politické loby postaveny mimo zákon. To je práce oficielní vědy. Co nemůže být zpeněženo jí samotnou, kontrolováno či minimálně vysoce zdaněno, to nebude ve světě existovat!

Pokud tedy naleznete jakékoliv tajemství – střežte si ho jako oko v hlavě. Neurvale a sobecky si jej nechte pro sebe. Bez jediné výčitky, bez studu! Jen díky tomu přežije a bude vás doprovázet až do konce života.

Život po životě

Život po životě

Stanu se vaším bohem a dám vám vybrat – Chcete žít po smrti život „na druhé straně“? Nebo zvolíte reinkarnaci zpět do tohoto světa? Láká vás představa nekonečného rozprostření v astrální sféře?  Nebo se chcete vrátit zpět a sledovat další kroky lidstva? Ráj může být jednosměrná jízdenka! Nechtěli byste se znovu zrodit jako mystická bytost „láma“, která si bude pamatovat život minulý? Mít tak moc skrze spirituální síly ovlivňovat rozhodnutí druhých? Věříte v to, že dostanete po smrti vůbec možnost volby? Anebo je nám ta možnost volby dána právě nyní, za pozemského života?

Svět budoucí

Svět budoucí

Kvantová fyzika se díky profesoru Amit Goswami přibližuje poznání boha a odhalení tajemství mysterií, o kterých duchovní svět ví již mnoho tisíciletí. Samozřejmě má profesor Amit Goswami tolik odpůrců mezi vědci, kteří si nedokážou ani představit rozměr jeho myšlenek, že cesta k vědeckému uznání pradávných tajemství bude trvat zřejmě staletí. To nás ale zajímat nemusí. Mnohem důležitější v pochopení toho co přichází, jsou důsledky všech jeho (těch pradávných) sdělení. Jedno takové je, že pouze člověk samotný, svou myšlenkou, svou tvůrčí schopností, vytváří svět jako bůh.

Každý si definujeme, co v našem světě bude či nebude skutečné. A nejen v tomto světě. Mimochodem – jeden z těch důsledků je třeba i to, co se stane po naší smrti. Svět budoucí, Valhala, Atlantida, Ráj či Abyss? Víte, čeho můžeme opravdu litovat? Křesťané si vymysleli peklo – a hřích jako vstupenku do něj. A protože lidé nejsou žádní andělé, hřeší i ti největší světci. Kam tedy půjdou křesťané po smrti, víme všichni. Co vědci, materialisté, absolutní ateisté? Domnívám se, že jejich život prostě skončí v místě, kde zemřou. Jejich neotřesitelná víra v nicotu, která přijde po smrti, je jejich vlastní volbou. Můžeme je pouze litovat. No, a kam se chystáte po dokončení tohoto cyklu vy? Jak intenzivně v to věříte? Jak tím žijete? Nezapomeňte, že jen toto definuje, zdali se to uskuteční!

Význam života, vyšší sféry

Význam života, vyšší sféry

Nikdo neví, jak se z nás staly myslící bytosti a proč jsme na tomto světě. Ano, na toto téma je sice mnoho teorií a názorů, ale co když je to ve skutečnosti mnohem jednodušší než si myslíme? Duchovně pracující lidé se snaží pochopit své vyšší „já“, dostat se na vyšší duchovní úroveň. Ale zkusme se na to podívat z jiné stránky. Co když se většina duší už dostala „tam“, na vyšší úroveň bytí? A vědomě opět sestoupila zpět? Co když bytí ve vyšších sférách bylo tak únavné, protože duše věděla téměř vše a jelikož byla součástí celku (Adama Kadmona) s propojeným jednotným vědomím, že veškeré individuální vlastnosti, pocity či humor přestaly existovat? A některá část duší se rozhodla oddělit a opět sestoupit na zem v podobě člověka a předat část znalostí, poučit, vést ostatní… či jen opět objevovat, poznávat, milovat, bavit se nebo dokonce cítit bolest? Nikdo neví, jak je to ve skutečnosti, a proto nenazývejme tento život např. utrpením, protože jedna z možností je ta, že poté, co vše pochopíme a dostaneme se do vyšších sfér, se možná budeme chtít vrátit zpět.

Spirituální prokletí

Spirituální prokletí

Spiritismus doprovází všechny naše historické záznamy. Každý z prvotních národů hovoří o světě druhém. Některé národy hovoří o podsvětí, jiné o světě mrtvých nebo o světě na druhé straně. V těch záznamech se o tomto nepochybuje. Jsou to sdělovaná chladná fakta. Stejně tak, jako že existují brány – údolí, skalní rokle, geometrické kamenné útvary – které do druhého světa vedou. Spiritismus prokázal před vědou mnohokrát svou existenci. Věda používá hypnózu například k terapiím, ale i k složitým operacím, jako anestetikum. Věda se ale hypnózy děsí. Lékaři ví, že existuje hluboký stupeň hypnózy, kdy člověk začne kamsi prostupovat. Začne hovořit o místech, kde nikdy prokazatelně nebyl. Nejen v době kdy žije, ale i o místech zcela bájných, jako je Atlantida. Běžné je i to, že hluboce zhypnotizovaní lidé začnou hovořit prastarými jazyky, které se dnes zkoumají z fragmentů pradávné doby. Lidé, kteří nikdy neslyšeli o Judaismu, začnou hovořit aramejsky. Často jsou to jazyky děsivé, plné skřeků a citoslovečných projevů. A velice často lidé z této hypnózy přinášejí svědectví… Věda se má proč děsit. A my?