keltská mytologie

Keltská mytologie, kalendář, svátky. Témata o keltských božstvech, příběhy a zamyšlení.

27. listopadu – Den boha Ullr / Svátek lovců

27. listopadu - Den boha Ullr / Svátek lovců

V pohanství se objevovalo jméno Ullr. Ullr byl výtečným válečníkem, lovcem a byl znám jako bůh luku či velký bůh lovců. Den boha Ullr byl slaven 27. listopadu. Hlavním cílem rituálu, který by se měl konat před svátkem, je usilovat o požehnání všech zbraní, které jsou používány k lovu. Zbraně by tak měly být úspěšnější během zimní lovecké sezóny. V rituálu se také prosí o úspěch a štěstí celého pokolení. Oslava, která je pořádána, by měla odrážet divoký lov. Na slavnostním stole by nemělo chybět jídlo připravené z divoké zvěře (kachna, srnčí, bažant, atd.) a jiných darů lesa (jedlé houby, lesní ovoce a různé jedlé bobule). K pití je vhodné na stůl připravit dobré víno, pivo, medovinu nebo bylinkový čaj. Pro boha Ullr byste také měli přichystat talíř a pohár. Tento svátek je důležitým aktem, jež uctívá pohanské božstvo.

Podzimní rovnodennost, Alban Elfed

Podzimní rovnodennost, Meán Fómhair, Alban Elfed

Keltský svátek Meán Fómhair, nebo-li Herfest či Alban Elfed, se slaví s příchodem podzimní rovnodennosti. Během tohoto období se děkuje Slunci, skřítkům a zejména bohu lesa – Zelenému muži za hojnou sklizeň, za podporu růstu a pomoc při pěstování. Jako projev úcty a díků se dávají dary ve formě těch nejkrásnějších květin a nejkvalitnějších plodů na oltář. Další obětiny, jako je víno, mošt, bylinky a hnojivo se rozhazují či rozlévají po sklizených polích a zahradách. Starodávným symbolem bohaté úrody je roh hojnosti.

Letos nastává podzimní rovnodennost na severní polokouli 22. září, den a noc trvají stejně dlouho. Po tomto datu síla slunečních paprsků slábne a následující dny jsou kratší a chladnější. Vstupujeme do dalšího období, období klidu a spánku. Než přijde čas zimy, měli bychom splnit své povinnosti spojené s létem a dokončit práce na zahradě, abychom zimní a temné období strávili v pokoji a klidném rozjímání. S blízkými bychom měli sdílet vše, co nám úroda dala. Podstatou tohoto svátku je oslava znovuspojení a upevnění rodinných a mezilidských vztahů.

Lugnasad

Lugnasad

Dalším významným keltským svátkem je Lugnasad, jež se slaví 1. srpna. Ohlašuje začátek sklizně, oslavuje hojnost přírody a štědrost Matky Země.

Oslavy se konají na kopcích, u posvátných stromů a studen či u jiných významných přírodních útvarů. Během nich bývají vyvolávána a uctívána pohanská božstva, která lid žádá o ochranu dozrávající úrody.

Hlavní součástí oslav bývají závody, dostihy, tance a různé soutěže síly a zručnosti. Je to vhodné období pro svatby.

K uctění žní se peče koláč z bobulovitých plodů.

Letní slunovrat (Alban Hevin)

Letní slunovrat (Alban Hevin)

21. červen je významným dnem v mnoha kulturách. V tento nejdelší den začíná astronomické léto a na severní polokouli nastává letní slunovrat (latinsky sostitium). Slunce dosahuje vrcholu a má největší sílu. Po tomto dni začínají být další dny kratší a slunce pomalu slábne. Z tohoto poznatku vychází původní pohanská oslava, která má původ v keltsko-germánské tradici.

Svátek letního slunovratu bývá nazýván Meán Samhraidh, Alban Heruin (Hevin), Litha, Comhain. Na letní slunovrat navazují oslavy Svatojánské noci.

Podle keltského kalendáře spadá letní slunovrat do období dubu (Dair), oslavuje se spojení léčivé síly slunce a uzdravující moci vody, světlo vítězí nad temnotou.

Způsob oslav letního slunovratu byl značně podobný oslavám Beltainu. Lidé zapalovali na vysokých kopcích ohně, jimiž se snažili slunci doplnit sílu a moc. Okolo ohňů tančili, zpívali a proskakovali je. Bylinami zapálenými z posvátného ohně se žehnalo dobytku. Uhlíky a popel z ohně slunovratu se rozhazovaly po polích, aby zajistily dobrou úrodu a přivolaly déšť. Lidé uctívali a pentlemi zdobili stromy, zejména dub, studně a studánky.

Oslavy letního slunovratu, stejně tak jako Beltainu, se nelíbily církvi, která se snažila lid přesvědčit o zrušení této slavnosti. Nebyla ale úspěšná, a tak tento svátek akceptovala, ale pojmenovala ho Svatojánskou nocí podle Jana Křtitele, jehož narození se také slaví v tomto období (předvečer 24.6.).

Během nejkratší noci v roce ožívají tajemné síly a kouzla mají silný účinek. Sbírají se léčivé byliny, které mají v tuto tajuplnou noc obzvlášť velkou sílu.

Oslava bohyně Frigga

Oslava bohyně Frigga

27. květen patří oslavám bohyně Frigga, moudré manželky Ódina, patronky domova a vdaných žen, která pomáhá udržovat společenský řád a dohlíží na ženskou magii. Je svázána s přírodou a cyklem života a smrti.

Poděkujte jedné z velkýchbohyň matek za zdraví rodiny, dětí a celého kmene. Užívejte a radujte se z krásného jarního počasí a tepla. Oslavujte zázraky jara, čas plný lásky, života a radostí.

Během tradiční slavnosti bývalo bohyni zasvěceno a obětováno zvíře, které pak kmen snědl. Při dnešních oslavách se k uctění Friggy na místo rituálního zabíjení zvířete obětuje medovina, víno či pivo. Jedná se o rituální rodinnou oslavu, konající se venku, která se skládá ze tří částí – vysvěcení oběti, nabízení oběti bohyni a úlitby. Pro zdobení se používá jmelí nebo větve lípy s bobulemi.

Při této příležitosti, které se účastní příbuzní a známí, se obnovují pouta přátelství a loajality. Během hostiny se popíjí nejlepší medovina, pivo nebo jablečný mošt. Konzumuje se vůl nebo kanec na rožni, chléb, obilné výrobky, jablka a další plody země. Dodržuje se pravidlo, že v nejlepším se má přestat!

Přejete-li si, aby Frigga požehnala vašemu domovu, na její počest zapalte svíčku, kterou jí evokujete, popřípadě je vhodné jí nabídnout zrnitý chléb a medovinu.

Měsíční kámen

Měsíční kámen

Tento menhir vztyčila keltská kultura před dvěma tisíci roky. Jeho zvláštností je měsíční tvář na vrcholu. Bylo zvykem v době úplňku k menhiru přicházet a žádat ho o odpovědi. Lidé pokládali kolem malé dary – plody ovoce, chléb, svíce, slaměné hračky. Takový vztah ke kameni na nás může dnes působit zvláštně. Uctívání a důvěra v jeho rady? Kdekdo se nám bude smát. A nejvíce lidé, kteří denně sedí před televizí a hltají informace ze zcela anonymních zdrojů. Nikdy si nepoloží otázku, proč jsou jim tyto informace předkládány, kdo v pozadí má zájem tyto informace sdělovat a co tím sleduje. Neptají se, ale pohrdají druhými, kteří umí otázku položit. Jejich život je falešný. Je o informacích druhých, kterým stejně vlastně nerozumí. Nevím jak vy, ale já raději zasednu v podvečer úplňku k Měsíčnímu kameni a poslechnu si jeho příběhy!

Beltain

Beltain

Beltain je jeden z nejvýznamnějších keltských svátků, který se slaví v noci z 30. dubna na 1. května. Příchodem Beltainu je již příroda probuzená, plná energie a v rozkvětu, den je delší a síla slunečních paprsků je čím dál větší. O Beltainové noci se zapalovaly dva ohně, mezi nimiž se o půlnoci vztyčila májka, která byla považována za spojení mezi Nebem a Zemí. Mezi ohni se prováděl dobytek.

Májka byla ozdobená barevnými pentlemi, které symbolizovaly plodnost, růst a život. V tuto noc odchází temná polovina roku spojovaná se zimou a přichází ta světlá a plodná. Při magické beltainové noci jsou dobré podmínky pro očistné rituály. V ohni je potřeba zničit vše staré, aby se mohlo zrodit nové, tedy i spálit slaměné panáky ze Samhainu.

Tuto noc by si lidé měli užít, oslavovat, zpívat, tancovat a milovat se. Nastolit svoji vnitřní rovnováhu, rozloučit se s melancholickou zimou a začít se radovat ze slunečních paprsků, které dávají sílu a život!

O Beltainu, v období, kdy přichází čas lásky a plné plodnosti, se uctívala bohyně Rhiannon. Říká se, že při oslavě bohyně Ostary (období Velikonoc) se lidé milovali nanečisto, aby byli připraveni na Beltain. Během beltainové noci neplatily mezi lidmi žádné závazky, muži a ženy se mohli chovat jako svobodní, což se nelíbilo církvi. Církev pak nabádala lid a označovala ženy, jež se těchto oslav účastnily, za čarodějnice, které pak upalovala.