illuminati

Svůdné oči ďábla

Svůdné oči ďábla

Pro koho jsou svůdné oči ďábla? Církev Krista varuje, že ďábel má svůdné oči, lživý hlas a vychytralou mysl. Varuje, že svodům ďábla nelze odolat, pokud jim člověk dá jednou šanci. Jenže – co ten strašný ďábel v nás může natolik oslovit, že propadáme jeho svodům? Vždyť je to oplzlá, ošklivá a ulhaná bestie. Ledaže – ale ne, to je příliš troufalé! Na okamžik mne napadlo, zdali ďábel není jen podobiznou svých tvůrců…

Střežte svá tajemství!

Střežte svá tajemství!

Věda vypisuje astronomické částky pro toho, kdo ji přesvědčí o existenci nadpřirozena. Jaký je ale vlastně pravý význam těchto záměrně provokativních nabídek?

Již v prvních letech 20. století se začínají konstruovat přístroje, které mají pomoci odhalit svět za hranicí hmotné existence. Vyrábí se promyšlená zvuková záznamová technika, používají se jedinečné fotografické postupy. Zřejmě nejvíce s těmito vynálezy experimentoval mystický Horev klub, který kombinoval několik faktorů dohromady. Byla to například specifická emulze na potření fotografické desky, zvláštní filtry objektivů, samozřejmostí bylo i načasování na přesný astrologický čas a běžná byla i velmi vysilující příprava lidí, kteří se evokací a pomocných prací zúčastnili. Výsledky byly opravdu unikátní – fotografie lidské aury, sférických bytostí, spirituálních existencí či dokonce jakási „okna“ skrze propast času a hmoty. Takovéto pokusy se prováděly a dodnes provádějí v mnohých okultních ložích zcela mimo zrak veřejnosti, dokonce i mimo přístup běžných členů. Z této experimentální činnosti nikdy neuvidíte knihy, poučky, publikace. Mohli bychom si říci, že svět je již připraven přijmout takové věci – ale opak je pravdou. Střežit v dnešní době tajemství je mnohem důležitější, než bylo dříve. A důvody? Stačí se jen podívat, co se děje s veškerou alternativní léčbou a léky. Pokud je nemohou urvat pro sebe nadnárodní farmaceutické koncerny, budou přes politické loby postaveny mimo zákon. To je práce oficielní vědy. Co nemůže být zpeněženo jí samotnou, kontrolováno či minimálně vysoce zdaněno, to nebude ve světě existovat!

Pokud tedy naleznete jakékoliv tajemství – střežte si ho jako oko v hlavě. Neurvale a sobecky si jej nechte pro sebe. Bez jediné výčitky, bez studu! Jen díky tomu přežije a bude vás doprovázet až do konce života.

Život po životě

Život po životě

Stanu se vaším bohem a dám vám vybrat – Chcete žít po smrti život „na druhé straně“? Nebo zvolíte reinkarnaci zpět do tohoto světa? Láká vás představa nekonečného rozprostření v astrální sféře?  Nebo se chcete vrátit zpět a sledovat další kroky lidstva? Ráj může být jednosměrná jízdenka! Nechtěli byste se znovu zrodit jako mystická bytost „láma“, která si bude pamatovat život minulý? Mít tak moc skrze spirituální síly ovlivňovat rozhodnutí druhých? Věříte v to, že dostanete po smrti vůbec možnost volby? Anebo je nám ta možnost volby dána právě nyní, za pozemského života?

Inspirace

inspirace

Víte, proč jste dnes plni nápadů a zítra máte prázdnou hlavu? Hrubě vědecky, a bez jakékoli inspirace, bychom řekli, že je to prostě a jednoduše dáno fyziologickými procesy. S pocitem mírné inspirace si ji však dovolíme odhalit jako inteligentní éterický charakter, který je nadán zvláště schopností unikat. Může se nám na chvíli propůjčit ke službě, ale jinak má ráda svobodu a věčnost. Proto při magických rituálech k jejímu udržení buďte na pozoru – s hravostí sobě vlastní vás totiž snadno zavede do sfér všech svých bývalých milenců – než se nadějete, budete opuštěni a zbude jen vzpomínka na tvůrčí období.

Radši Chronos nežli Kairos?

Radši Chronos nežli Kairos?

Není to jen o židovské Tóře, která vypočítává dožitý věk mužů až na 900 let. Historici podle různých archeologických nálezů opravdu potvrdili, že praotec Hebrejců prošel časovým obdobím, které může obsáhnout až tisíc roků. Důkazy získali podle tehdy existujících měst, oblastí a bitev, ve kterých se Abrahám nalézal. Tyto události zůstaly zachovány v záznamech každé dané oblasti.

Jak jsem již zmínil, není to jen o Hebrejském národu. Základní princip lamaismu, ale i dalších pradávných tradic, hovoří o bozích, byť v podstatě v lidské formě – neboť žili neskutečně dlouho a uchovávali si hluboké moudro napříč generacím.

To, že trpíme nemocemi, stárneme a nakonec umíráme, je výsledkem hříchu a nedokonalosti – toto nám říká tradice Židů, kabala. My ale nevíme, co přesně je tím myšleno. Slovo „hřích“ známe jen z křesťanského pojetí, které je falešné a vymyšlené. Mohlo jít o řadu prvků, kterými pomyslný Adam – první člověk – zhřešil. Dnes žije na světě mnoho lidí, kteří jsou živeni pránou. Nepřijímají jídlo jako druzí. Nejí, téměř nespí. Netrpí nemocemi. Co bylo prvním hříchem Adama? Tóra píše, že okusil jablko ze stromu poznání. Co když to nebylo žádné symbolické jablko, ale opravdu odkaz na to, že lidé začali využívat jídla jinak, než měli. Začali se sytit fyzickými potravinami, které pro ně nebyly vůbec přirozené. Vždyť přece – bůh Židy v Sinajské poušti živil manou. I hinduističtí mniši téměř nepřijímají potraviny. Je to ale jen jeden z fragmentů celého kouzla onoho „hříchu“.

Dalším naším velkým hříchem bylo, že jsme započali odměřovat vlastní čas. Dnes na toto používáme označení Chronos. Měříme každý záblesk našeho času. Je dokázáno, že jsme se dokonce naučili i podvědomě odpočítávat tlukot našeho srdce.

Dříve to ale bylo jinak – lidé žili v zahradě Ráje. To je pochopitelně jen synonymum. Co ale je jasné, že tehdy lidé žili v čase zvaném Kairos. Tedy v čase, kdy na vše potřebné přišel pravý, tedy vhodný čas. V podstatě bychom mohli říci – žili podle boha! Smrt musela tedy přijít až potom, co se bůh rozhodl. Lidé na smrt nečekali jako dnes, neodpočítávali si ony „dny života“.

Že je to absurdní?

Věda dávno prokázala, že člověk může žít v podstatě neomezeně dlouho. Dokonce a přesně řečeno – pro vědu je velký problém vysvětlit, proč vůbec stárneme! To potvrzuje například i práce profesora medicíny Toma Kirkwooda. Buňky totiž mají nekonečnou schopnost regenerace. Že se to dnes neděje, jak by mělo, je o zcela jiných a neznámých příčinách.

Někdo se prostě rozhodl, že člověk bude umírat a naše tělo tomu intuitivně vyšlo vstříc. Vždyť i placebo, homeopatika a další podobné psychické opory, pouze pracují s naším tělem tak, že jej nastaví do „uzdravovací fáze“. Dovolil bych si z toho vydedukovat smělou myšlenku – nebyl to nakonec sám člověk, který se rozhodl, že bude tak příšerně smrtelný? A důkazů bych měl více jak dost – když se podíváte na příběhy dnes dlouhověkých lidí, do jednoho se shodují, že neměli vlastně ani čas se zamýšlet nad plynutím let. Byli neustále v „jednom kole“. Ano, stále tomu něco chybí – nejsou to ta vysněná staletí. Ale to může být už Vaše cesta odhalení tajemství času zvaného Kairos. Času, který netiká jako stopky, ale přichází pozvolna z určitého důvodu a příčiny.

Illuminati Journal no.9, 07/2014

Vážení přátelé naší esoterní lože,

nově byl publikován časopis Illuminati Journal no. 9, 07/2014 (anglická verze). Časopis vzniká činností umělecké skupiny Dogma prachu, která působí pod naší esoterní společností. Pro zajímavost Vám vkládáme několik náhledů.

http://illuminati-journal.com/the-illuminati-journal-072014-midsummer/

Potěšíme všechny, kteří se těší na českou verzi, že ji momentálně aktivně připravujeme. Testujeme možnosti tisku, ekonomičnost, rozumné zaujetí čtenářů obsahem. Jak jsme již napsali dříve, rádi bychom, aby všichni členové OLDM měli naše výstupy zdarma, minimálně v elektronické podobě. Co a jak bude reálné, je ale vždy velký otazník. Zatím necháváme otevřené i to, kdy bude první číslo dostupné.

Illuminati Journal 072014 strana 01 Illuminati Journal 072014 strana 03 Illuminati Journal 072014 strana 06
Illuminati Journal 072014 strana 10 Illuminati Journal 072014 strana 16 Illuminati Journal 072014 strana 21

Tichý smích ďáblův

Tichý smích ďáblův

Je mnoho důvodů, proč by se nám ďábel měl smát. Třeba za snahu budovat mír zbraněmi, válkami a násilím. Jistě mu připadá velmi směšné i naše pojetí dobra a svatosti, dogmat, která od pradávna smáčí ruce v lidské krvi.

Ježíš prý vyhnal ďábla z tohoto světa – nebo to bylo naopak? Nevyhnal spíše ďábel Ježíše? Co ale na tom, jak to bylo zaznamenáno?! Lidé překrucují pravdu od pradávna věků! Stačí se rozhlédnout kolem sebe a zdravým rozumem dedukovat, že to byl Ježíš, kdo se musel zdekovat.

A co z toho, že se směje ďábel člověku? Ďábel hledá chyby slabých a hloupých, aby se poškleboval celé rase Adama. Ďábel bude vždy pátrat po cestě, která ho povede k cíli – a jeho cesta je složitá a klikatá; cesta skrze ovládání prosťáčků a hlupáků. Ďábel kličkuje jak zajíc mezi kameny, které nedokáže zdolat. Jen si to živě představte – no není směšné?

Znamení kolem nás

Znamení kolem nás

Všímáte si ve svém životě, který utíká všude kolem, různých znamení a zvláštních úkazů? Někdo počítá čísla jak o závod a snaží se z nich vytušit věci budoucí. Většině takových lidí se ale nedaří naplnit ani náhodnou pravděpodobnost, že věci správně uhodnou. Vidí cenovky ve výloze, sečtou čísla, převedou je přes kabalistické tabulky do významů a mají jasno – očekávají důsledky neodvratné události. Je zvláštní, že si nikdo z těchto lidí nepřečte základní kabalistický spis – Tóru , kde bůh jasně říká: „Nepočítejte čísla, nekoukejte na hvězdy, budoucnost není daná.“

Jsou ovšem i lidé, kteří potkávají znamení doslova úžasná. Za den se podívají 5x na hodinky a mají tam 5x mystická čísla jako 11:11, 06:06 atd. A většinou si jen překvapeně hvízdnou a nikde nic nesčítají ani nehledají v moudrých knihách, co že to znamená.

A pak jsou lidé, kteří prožívají takové úkazy a znamení, že jsou doslova neuvěřitelné. Mají „deja vu“ téměř každý den. Natolik pravidelně, že s ním dokážou již pracovat. Nejsou jen udivenými svědky tohoto jevu. Díky tomu, že mají v mysli konec událostí, vědomě a zavčasu předchází jejich konci. Stačí jen málo – neudělat krok k silnici, sklonit hlavu před konfliktem, otočit se a jít cestou jinou. A opět to jsou lidé, kteří ani nevědí, co je to numerika nebo kabala.

Dovolím si říci, že schopnost porozumět musí být dána člověku zcela jinak, než naší snahou si ji neurvale vynucovat triky. Jediné, co můžeme udělat, je přizpůsobit svou osobnost, své já, do té míry, že se naučíme naslouchat, a to moudro k nám přijde samo, jako pochopení dávno zřejmých věcí; jako dar z nebeské klenby. To opravdové moudro – ne vymyšlené lidskou hlavou. A pak toto moudro určitě nebudeme zanášet do knihy pro druhé, protože okamžitě pochopíme, že všem čtenářům bude chybět onen základ k chápání těchto věcí a nebude jim to prostě fungovat. Nemůže. A ti, co toho potřebného základu dosáhnou, nebudou pro změnu potřebovat naše knihy. Veškerá magie vlastně jde cestou zcela jinou, než je dnes provozována…

Minulost

minulost

Je téměř magické si uvědomit, jak málo lidstvo pokročilo od starověku v hledání smyslu existence a klíčových hodnot člověka v průběhu jeho života. Dnes více než kdy jindy platí stará poučka, že vše nové je jen dobře zapomenuté staré. Současné peklo nudy moderního světa nás proto opravňuje křičet po renesanci témat minulosti. I proto se zásadní vědou moderního věku musí stát archeologie a související obory.  Odhalení  pravého stavu věcí, člověka a přírody v časech minulých je totiž nutným předpokladem k vytvoření smysluplné budoucnosti. Budoucnosti, která nebude jen spáleništěm minulosti.

Podivná znamení

Podivná znamení

Svět je očarován templářskými příběhy a jejich symbolikou s ukrytými cestami k neuvěřitelným pokladům, či k poznání, které by mohlo změnit základy světa.

Po násilném zrušení templářských řádů se začínají objevovat řády zednářské, které tvrdí, že navazují na vědomosti templářů – a okamžitě vše kolem sebe zdobí tajemnou symbolikou. Jenže – kdo viděl nějaký zednářský rituál, jejich chrámy a oltáře, je okamžitě v obraze, že to je vše diametrálně odlišné od templářské symboliky a významové mentality jejího užití. Dokonce bych se nebál nazvat zednářské lože přeplácanou směsicí všeho, co bylo při ruce. Samozřejmě zde vyvstává i zásadní varování, že zednářství se rozvíjí až pět století po zrušení templářských řádů, v době, kdy svět hladově hltá vše mystické a tajemné. Proto si dovolím tuto myšlenku zednářských následovníků templu zcela opustit a s ní opustím i stará templářská tajemství.

Pozdější rozvoj křesťanských církevních budov nám však přinesl tajemství zcela jiná a o nic menší. Je to symbolika zanechaná na očích nás všech, úplně odlišná od templářské i zednářské. Jsou to vzkazy pro bystré lidi s dostatečným přehledem a vlastním úsudkem, který je velmi blízko poznávání skryté pravdy. Nejzáhadnější na tom všem je, že křesťanská církev v klidu tato znamení přehlíží. Dokonce, jako by se jimi záměrně chlubila, i když jsou v naprosto protichůdném duchu jejího vlastního svatého učení – a kdybyste snad s takovým znamením, které zdobí její katedrálu, vešli dovnitř, okamžitě byste byli vykázáni.

Je to tajemství mnohem větší, než jestli Ježíš měl rodinu či nikoliv. Protože Ježíš nebyl ničím jiným, než pradávným marketingovým trikem, ale tato tajemná znamení na nás dodnes čekají a něco nám skutečně vypráví. Něco, co doposud opravdu existuje a čeká na odhalení…